阳货欲见孔子,孔子不见,归孔子豚,孔子时其亡也而往拜之,遇诸途,谓孔子曰:“来予与尔言。”曰:“怀其宝,而迷其邦。可谓仁乎?”曰:“不可。”“好从事而亟失时,可谓知乎?”曰:“不可。”“日月逝矣,岁不我与。”孔子曰:“诺。吾将仕矣。”
XVII.1. Jang Chuo chtěl se setkat s Konfuciem. Konfucie ho nechtěl přijmout. Jang Chuo mu poslal mladé prase. Konfucie vybral okamžik, kdy Jang Chuo nebyl doma, aby mu vyjádřil svou úctu. Potkal ho na cestě. Jang Chuo řekl Konfucovi:— Pojďte, chci vám něco říci.Potom mu řekl:— Ten, kdo skrývá své poklady a zanechává svou zemi v nepořádku, zaslouží si, aby byl nazýván dobrotivým?— Ne, odpověděl Konfucie.Jang Chuo pokračoval:— Ten, kdo rád řídí veřejné záležitosti a často nechává ujít příležitosti, zaslouží si, aby byl nazýván moudrým?— Ne, odpověděl Konfucie.Jang Chuo řekl:— Dny a měsíce plynou, roky nás nečekají.— Dobře, odpověděl Konfucie; budu vykonávat úřad.
Poznámka:
XVII.1. Jang Chuo, také známý jako Jang Chuo, byl správcem rodiny Ji. Věznil Ji Chwana, hlavu této rodiny, a vládl sám jako pán v knížectví Lu. (Učinil tak svému pánovi to, co Ji Wu, praděd tohoto pána, udělal knížeti z Lu.) Chtěl donutit Konfucia, aby ho navštívil; ale Konfucie tam nešel. Když velký prefekt poslal dar učenci, pokud učitel nebyl doma, aby dar přijal, měl podle zvyku jít do domu velkého prefekta vyjádřit svou vděčnost. Jang Chuo, využívaje chvíle, kdy Konfucie nebyl doma, mu poslal mladé prase jako dar, aby ho donutil jít ho pozdravit a navštívit. Konfucie, vybírajíc si chvíli, kdy Jang Chuo nebyl doma, šel do jeho domu, aby se mu poděkoval. Bál se, že by padl do pasti, kterou mu tento zlý člověk postavil, a že by se zdálo, že uznává jeho absolutní moc; a chtěl dodržet svůj první záměr, který byl nechodit ho navštívit. Proti svým očekáváním ho potkal Jang Chuo na cestě. Jang Chuo, kritizujíc Konfucieho chování a nabádaje ho, aby přijal úřad bez odkladu, neměl jinou úmysl, než získat jeho podporu k vyvolání nepořádku ve vládě. Konfucie byl připraven vykonávat úřad, ale ne chtěl se dostat do služeb Jang Chua.
子曰:“性相近也,习相远也。”
XVII.2. Mistr řekl:— Lidé jsou všichni podobní svou povahou; liší se svými návyky.
子曰:“唯上智与下愚不移。”
XVII.3. Mistr řekl:— Existují pouze dvě třídy lidí, kteří nikdy nemění své chování: nejmoudřejší a nejhloupější.
子之武城,闻弦歌之声,夫子莞尔而笑曰:“割鸡焉用宰牛刀。”子游对曰:“昔者偃也闻诸夫子曰:‘君子学道则爱人,小人学道则易使也。’”子曰:“二三子,偃之言是也。前言戏之耳。”
XVII.4. Mistr, přicházející do Wu-chengu, slyšel zpěv a zvuk strunných nástrojů. Usmál se a řekl:— Když zabíjíte slepici, použijete nož, který slouží k porážce býků?Zi-jou odpověděl:— Mistře, dříve jsem vás slyšel říkat, že studium moudrosti činí úředníky dobrotivými a lidi snadno ovladatelnými.— Moje děti, řekl Mistr, Jan mluvil pravdu. Co jsem právě řekl, bylo jenom žert.
Poznámka:
XVII.4. Wu-cheng patřilo k knížectví Lu. Zi-jou byl tehdy prefektem Wu-chengu a učil lidi o povinnostech a hudbě. Proto všichni obyvatelé uměli zpívat a hrát na strunné nástroje. Radost Mistra se projevila na jeho tváři. Usmál se a řekl:„Když zabíjíte slepici, malého zvířete, proč byste měli použít velký nůž, který slouží k porážce býků?“ Chtěl říci, že Zi-jou používá velké administrativní prostředky k vládnutí malému městu. Neřekl to vážně. Země, které se mají vládnout, nemají všechny stejnou velikost; ale ti, kteří je vládnou, musí vždy učit povinnosti a hudbu, a tak se chovat stejně.
公山弗扰以费畔,召,子欲往,子路不说,曰:“末之也已,何必公山氏之之也!”子曰:“夫召我者岂徒哉!如有用我者,吾其为东周乎!”
XVII.5. Kung-šan Fu-žao, pán města Pi, se vzepřel. Pozval Konfucia. Filozof chtěl jít ho navštívit. Cí-lu, rozhořčený, mu řekl:— Není místa, kam byste měli jít. Proč byste měli jít k pánu Kung-šanovi?Mistr odpověděl:— Ten, kdo mě pozval, to neudělal bez pravého úmyslu? Pokud bych byl použit, neobnovil bych na východě zásady zakladatelů dynastie Čou?
Poznámka:
XVII.5. Kung-šan Fu-žao byl správcem hlavy rodiny Či, který byl velkým prefektem v knížectví Lu. Kung-šan byl jeho příjmení, Fu-žao jeho jméno a C’-še jeho přezdívka. S Jang Chou se zmocnil osoby da-fu Či Chwana a, jako pán města Pi, podporoval svůj vzpouru proti velkému prefektovi. Pozval Konfucia, aby přišel k němu. Konfucie chtěl jít. Protože Kung-šan Fu-žao se vzepřel proti rodině Či, a ne proti knížeti z Lu. Konfucie chtěl jít ve prospěch knížete z Lu, ne ve prospěch Kung-šan Fu-žao. Pokud by Konfucie mohl provést svůj záměr, odňal by svrchovanou moc z rukou velkých prefektů a předal by ji knížeti; a po předání knížeti by ji vrátil císaři. Chtěl jít k Kung-šan Fu-žao, protože tak byly jeho zásady. Nicméně, nešel, protože by mu bylo nemožné provést svůj záměr.
子张问仁于孔子,孔子曰:“能行五者于天下,为仁矣。”请问之。曰:“恭宽信敏惠。恭则不侮,宽则得众,信则人任焉,敏则有功,惠则足以使人。”
XVII.6. C’-čang se zeptal Konfucia, co znamená dokonalá ctnost. Konfucie odpověděl:— Ten, kdo je schopen praktikovat pět věcí všude a vždy, je dokonalý.C’-čang řekl:— Povolte mi, abych se zeptal, jaké jsou tyto pět věcí?— Jsou to, odpověděl Konfucie, důstojnost, velkorysost, upřímnost, pilnost a dobrota. Důstojnost vyvolává respekt; velkorysost získává srdce; upřímnost získává důvěru; pilnost vykonává užitečné práce; dobrota činí snadným řídit lidi.
佛刖召,子欲往。子路曰:“昔者由也闻诸夫子曰:‘亲于其身为不善者,君子不入也。’佛刖以中牟畔,子之往也如之何?”子曰:“然。有是言也:不曰坚乎,磨而不磷;不曰白乎,涅而不缁。吾其孢瓜也哉?焉能系而不食。”
XVII.7. Pi Jüe pozval Konfucia, aby ho navštívil. Mistr chtěl jít. C’-lu řekl:— Mistře, dříve jsem vás slyšel říkat, že moudrý člověk neudržuje společnost s člověkem, který je zapojen do provinilého podnikání. Pi Jüe, pán Čung-mou, vyvěsil vlajku vzpoury. Je vhodné, abyste ho navštívil?Mistr odpověděl:— Je to pravda, že jsem tyto slova řekl. Ale neříká se také, že velmi tvrdý předmět není poškozen třením? Neříká se také, že předmět, který je zcela bílý, nečerná se barvením? Jsem tedy jako tykev, která může být zavěšena a nejedná se s ní ani ji nejedí?
Poznámka:
XVII.7. Konfucie řekl:„Moje ctnost je tak pevná a čistá, že ji mohu bezpečně vystavit kontaktu s nectnými lidmi. Proč bych neměl odpovědět na pozvání Pi Jüe, aby se nezašpinil sám? Jsem tedy jako tykev? Je mi dovoleno být nepoužitelným pro lidi, jako tykev, která je vždycky zavěšena na jednom místě a nemůže nic dělat, ani pít ani jíst?
子曰:“由也,汝闻六言六蔽矣乎?”对曰:“未也。”居,吾语汝。好仁不好学,其蔽也愚;好知不好学,其蔽也荡;好信不好学,其蔽也贼;好直不好学,其蔽也绞;好勇不好学,其蔽也乱;好刚不好学,其蔽也狂。”
XVII.8. Mistr řekl:— Jou, znáš šest slov a šest stínů?C’-lu, vstávaje, odpověděl:— Ne.— Sedej, řekl Konfucie, řeknu ti je. Chybou toho, kdo rád ukazuje svou dobrotu a nerad se učí, je nedostatek rozumu. Chybou toho, kdo rád zná věci a nerad se učí, je upadnutí do chyb. Chybou toho, kdo rád drží své sliby a nerad se učí, je škodit druhým. Chybou toho, kdo rád ukazuje svou upřímnost a nerad se učí, je příliš volné varování a napomenutí bez ohledu na osoby. Chybou toho, kdo rád ukazuje svou statečnost a nerad se učí, je narušení pořádku. Chybou toho, kdo rád ukazuje svou odvážnost a nerad se učí, je šílenství.
子曰:“小子,何莫学夫诗?诗可以兴,可以观,可以群,可以怨。迩之事父,远之事君。多识于鸟兽草木之名。”
XVII.9. Mistr řekl:— Moje děti, proč nestudujete Š’-ťing? Š’-ťing nám slouží k tomu, abychom se inspirovali k praktikování ctnosti, abychom se sami zkoumali. Učí nás, jak se správně chovat s lidmi, jak se správně rozhořčit, jak plnit své povinnosti vůči rodičům a knížeti. Učí nás mnoho o ptácích, zvířatech a rostlinách.
子谓伯鱼曰:“汝为周南召南矣乎?人而不为周南召南,其犹正墙面而立也与?”
XVII.10. Mistr řekl svému synovi Po-jü:— Studujete Čou Nan a Šao Nan? Ten, kdo nestuduje Čou Nan a Šao Nan, není jako člověk, který by stál tváří k zdi?
子曰:“礼云礼云,玉帛云乎哉?乐云乐云,钟鼓云乎哉?”
XVII.11. Mistr řekl:— Když mluvíme o zdvořilosti a chválíme zdvořilost, chceme mluvit jen o drahokamech a hedvábí? Když mluvíme o hudbě a chválíme hudbu, chceme mluvit jen o zvoncích a bubnech?
Poznámka:
XVII.11. Zdvořilost vyžaduje především respekt a hudba má za hlavní cíl harmonii (souhlas). Drahokamy, hedvábí, zvonky a bubny jsou jen doplňky.
子曰:“色厉而内荏,譬诸小人,其犹穿窬之盗也与?”
XVII.12. Mistr řekl:— Ti, kteří se zdají být přísní dodržovatelé zásad moudrosti a ve skutečnosti nemají žádnou energii, nejsou podobní těmto lidem z podsvětí, kteří procházejí nebo přeskočují zdi, aby ukradli?
子曰:“乡愿,德之贼也。”
XVII.13. Mistr řekl:— Ti, kteří se zdají být dobří lidé v očích vesničanů, ničí ctnost.
子曰:“道听而途说,德之弃也。”
XVII.14. Mistr řekl:— Opakovat na cestě všem kolem, co se naučil na cestě, je házet ctnost na vítr.
子曰:“鄙夫,可与事君也与哉?其未得之也,患得之;既得之,患失之。苟患失之,无所不至矣。”
XVII.15. Mistr řekl:— Je vhodné přijmout na dvůr podlézavé lidi a sloužit knížeti s nimi? Předtím, než získají úřady, jsou znepokojeni, že je získají. Jakmile je získají, jsou znepokojeni, že je ztratí. Pak nedělají nic, aby je neztratili.
子曰:“古者民有三疾,今也或是之亡也。古之狂也肆,今之狂也荡;古之矜也廉,今之矜也忿戾;古之愚也直,今之愚也诈而已矣。”
XVII.16. Mistr řekl:— Starí lidé byli náchylní k třem vadám, které možná již neexistují. Dříve ti, kteří měli velké aspirace, zanedbávali malé věci; dnes se nechávají unést neřestí. Dříve ti, kteří byli stálí ve svých rozhodnutích, se zdáli být málo přístupní; dnes jsou hněviví a neústupní. Dříve ti, kteří byli hloupí, byli jednoduchí a upřímní; dnes jsou podlí.
子曰:“巧言令色,鲜矣仁。”
XVII.17. Mistr řekl:— Nelíbí se mi fialová barva, protože je tmavší než červená. Návidím hudbu z Čengu, protože je jasnější než dobrá hudba. Návidím mluvčí, protože ruší státy a rodiny.
子曰:“予欲无言。”子贡曰:“子如不言,则小子何述焉?”子曰:“天何言哉。四时行焉,百物生焉。天何言哉!”
XVII.18. Mistr řekl:— Chtěl bych už nemluvit.— Mistře, řekl C’-kung, pokud nebudete mluvit, co budou vaši žáci předávat budoucím generacím?Mistr odpověděl:— Mluví nebe? Čtyři roční období se střídají; všechno se rodí. Mluví nebe?
Poznámka:
XVII.18. V chování nejvyššího mudrce je vše, až po nejmenší pohyby, jasným projevem nejvyšší rozumu; stejně jako průběh ročních období, vznik různých bytostí, vše v přírodě je projevem nebeské síly. Musí nebe mluvit, aby projevilo svou ctnost?
孺悲欲见孔子,孔子辞以疾,将命者出户,取瑟而歌,使之闻之。
XVII.19. Ru Pej chtěl vidět Konfucia. Konfucie se omluvil nemocí. Když ten, kdo přinesl tuto odpověď návštěvníkovi, prošel dveřmi domu, Konfucie vzal svou citery a začal hrát a zpívat, aby to Ru Pej slyšel.
宰我问:“三年之丧,期已久矣。君子三年不为礼,礼必坏;三年不为乐,乐必崩。旧谷既没,新谷既升,钻燧改火,期可已矣。”子曰:“食夫稻,衣夫锦,于汝安乎?”曰:“安。”“汝安则为之。夫君子之居丧,食旨不甘,闻乐不乐,居处不安,故不为也。今汝安,则为之。”宰我出,子曰:“予之不仁也。子生三年,然后免于父母之怀。夫三年之丧,天下之通丧也。予也有三年之爱于其父母乎?”
XVII.20. Caj Weho se zeptal Konfucia na trojletý smutek a řekl:— Jedna rok je již dost dlouho. Pokud by moudrý člověk tři roky neplnil povinnosti, tyto povinnosti by zanikly; pokud by tři roky zanedbával hudbu, hudba by byla v úpadku. Během jednoho roku jsou staré obilí spotřebovány, nové jsou sklizeny; různé druhy dřeva postupně dávají nové oheň. Je vhodné, aby smutek netrval déle než jeden rok.Mistr odpověděl:— Po roce smutku byste se mohl rozhodnout jíst rýži a nosit hedvábné šaty?— Ano, řekl Caj Weho.— Pokud se můžete, řekl Konfucie, tak to udělejte. Moudrý člověk v době smutku nenachází žádnou chuť k nejchutnějším pokrmům, nemá rád hudbu a nenachází žádný klid v svých obvyklých pokojích. Proto to nedělá. Vy, pokud se můžete rozhodnout to udělat, tak to udělejte.Caj Weho odešel, a Mistr řekl:— Jů má zlý srdce. Rodiče nosí své dítě na svém klíně tři roky; proto byl přijat trojletý smutek všude. Jů nebyl předmětem lásky svých rodičů po tři roky?
Poznámka:
XVII.20. Starí lidé získávali nový oheň z dřevěného nástroje, který otáčeli jako vrtačka. Používané dřevo bylo na jaře vrba nebo topol; na začátku léta jujuba nebo meruňka; na konci léta morušovník nebo morušovník barvířský; na podzim dub nebo ju; v zimě sophora nebo tan. Syn po smrti svého otce nebo matky po dobu tří let jedl hrubou stravu, nosil plátěné šaty a spal na slamě, s hlavou na hliněném hrudníku.
子曰:“饱食终日,无所用心,焉矣哉!不有博弈者乎,为之犹贤乎已。”
XVII.21. Mistr řekl:— Když někdo po celý den jen jí a nepoužívá svůj rozum, je těžké se stát ctným! Nemáme desky a šachy? Lepší je se jimi zabývat, než nic nedělat.
子路曰:“君子尚勇乎?”子曰:“君子义以为上,君子有勇而无义为乱,小人有勇而无义为盗。”
XVII.22. C’-lu řekl:— Moudrý člověk nemá v velké úctě statečnost?Mistr odpověděl:— Moudrý člověk klade spravedlnost nad vše. Člověk v vysoké úřadě, který má statečnost a nedodržuje spravedlnost, ruší pořádek. Člověk z nižší vrstvy, který má statečnost a chybí mu spravedlnost, stává se zlodějem.
子贡曰:“君子亦有恶乎?”子曰:“有恶。恶称人之恶者,恶居下流而讪上者,恶勇而无礼者,恶果敢而窒者。”曰:“赐也亦有恶乎。恶敫以为知者,恶不孙以为勇者,恶讦以为直者。”
XVII.23. C’-kung řekl:— Má moudrý člověk nějaké nenávistné lidi?Mistr odpověděl:— Ano. Moudrý člověk nenávidí ty, kteří zveřejňují vady nebo chyby druhých; nenávidí lidi z nižší vrstvy, kteří pomlouvají ty z vyšší vrstvy; nenávidí ty, kteří jsou odvážní a porušují zákony; nenávidí ty, kteří jsou stateční a mají úzký rozum.Mistr přidal:— A vy, C’, máte také nějaké nenávistné lidi?— Já nenávidím, odpověděl C’-kung, ty, kteří pozorují chování druhých, myslíce si, že to je opatrnost; nenávidím ty, kteří nikdy nechtějí ustoupit, myslíce si, že to je statečnost; nenávidím ty, kteří vyčítají druhým jejich skryté chyby, myslíce si, že to je upřímnost.
子曰:“唯女子与小人为难养也。近之则不孙,远之则怨。”
XVII.24. Mistr řekl:— Ženy druhé třídy a služebníci jsou lidé, kteří jsou nejméně ovladatelní. Pokud je zacházíte přátelsky, nedodržují vás; pokud je držíte na dálku, jsou nespokojení.
子曰:“年四十而见恶焉,其终也已。”
XVII.25. Mistr řekl:— Ten, kdo ve čtyřiceti letech stále má vady, které ho činí nenáviděným, se již nikdy nezmění.