V.1. Učitel řekl, že Gongye Chang byl muž, kterému bylo možné dát za ženu svou dceru; ačkoliv byl v okovech, nezasloužil si žádné trestání. Dal mu svou dceru za ženu. Učitel řekl, že Nanyong, v dobře řízené zemi, by vždy měl úřad; v špatně řízené zemi by se vyhnul trestu a smrti. Dal mu za ženu dceru svého bratra.V.2. Učitel řekl o Zijianovi:— Jaký moudrý je ten muž! Pokud by v knížectví Lu nebylo žádných mudrců, odkud by si vzal tu svou moudrost?V.3. Zigong se zeptal:— Co vy o mně říkáte?Učitel odpověděl:— Jsi jako nádoba.Zigong se zeptal:— Jaká nádoba?— Nádoba pro oběti, řekl Confucius.V.4. Někdo řekl:— Yong je laskavý, ale nemluví dobře.Učitel odpověděl:— K čemu je mluvit dobře? Ti, kteří lidi přijímají s krásnými slovy, které pocházejí pouze z úst a ne z srdce, často se stávají nenáviděnými. Nevíme, zda Yong je laskavý; ale k čemu by mu bylo mluvit dobře?V.5. Učitel pověřil Qidiaokai úřadem. Ten odpověděl:— Nejsem ještě schopen to plně pochopit.Tato odpověď potěšila učitele.V.6. Učitel řekl:— Moje učení se neprovádí. Pokud bych nastoupil na plovák a vydal se na moře, ten, kdo by mi následoval, by to byl You?Zilu, když to uslyšel, radoval se. Učitel řekl:— You má více odvahy než já, ale nemá rozum, aby mohl dobře soudit.V.7. Meng Wubo se zeptal: „Je Zilu laskavý?“ Učitel odpověděl: „Nevíme.“ Zeptal se znovu. Učitel odpověděl: „You by mohl vést vojsko v knížectví s tisícem vozů. Nevíme, zda je laskavý.“ Zeptal se: „Co si myslíte o Qiu?“ Učitel odpověděl: „Qiu by mohl spravovat město s tisícem rodin nebo dům velkého úředníka s stovkou vozů. Nevíme, zda je laskavý.“ Zeptal se: „Co si myslíte o Chi?“ Učitel odpověděl: „Chi by se mohl postavit v obřadním rouchu před knížetem a mluvit s hosty a návštěvníky. Nevíme, zda je laskavý.“V.8. Učitel řekl Zigongovi:— Kdo z vás dvou je lepší, ty nebo Hui?Zigong odpověděl:— Jak bych se mohl srovnávat s Huiem? Hui, když slyší jednu věc, pochopí deset. Já, když slyším jednu věc, pochopím dvě.Učitel řekl:— Jsi mu horší; souhlasím, že jsi mu horší.V.9. Zaiyu ležel ve dne. Učitel řekl:— Hnijící dřevo nelze vyřezat; ze stěny z hnoje nelze omítnout. K čemu bych ho měl trestat? Dříve, když jsem slyšel někoho mluvit, věřil jsem, že jeho jednání odpovídá jeho slovům. Nyní, když slyším někoho mluvit, pozoruju, zda jeho jednání odpovídá jeho slovům. To je Yu, kdo mě přiměl změnit mé soudky.V.10. Učitel řekl:— Ještě jsem neviděl člověka, který by měl neohybnou vůli.Někdo řekl:— Shen Chang.Učitel odpověděl:— Chang je otrokem svých vášní; jak by mohl mít neohybnou vůli?V.11. Zigong řekl:— Nechci, aby mi lidé dělali to, co nechci, aby mi dělali. Já také nechci dělat lidem to, co nechci, aby mi dělali.Učitel řekl:— Sei, ještě jsi toho nedosáhl.V.12. Zigong řekl:— Učitelova nauka o obřadech a slušném chování je dostupná všem žákům; ale jeho nauka o povaze člověka a o působení nebes není dostupná všem žákům.V.13. Když Zilu slyšel něco od učitele, bál se, že by mohl slyšet něco nového, dokud by neuměl provádět to, co už slyšel.V.14. Zigong se zeptal, proč byl Kong Wenzi po smrti nazýván Wen, tj. „Pohledný“ nebo „Kultivovaný“. Učitel odpověděl:— Byl velmi chytrý, rád se učil a nestyděl se ptát i těch, kdo byli pod ním. Proto byl nazýván Wen.V.15. Učitel řekl, že Zichan dokonal čtyři ctnosti: pokoru vůči svým vrstevníkům, úctu k nadřízeným, laskavost k lidem a spravedlnost k podřízeným.V.16. Učitel řekl:— Yan Pingzhong je vynikající v přátelství s lidmi; i když jsou s nimi dlouho známí, stále je respektuje.V.17. Učitel řekl:— Zang Wenzhong postavil pro ubytování velké želvy budovu, kde byly na hlavicích sloupů vyřezány hory a na sloupcích stropu namalovány mořské řasy. Může se říci, že je to moudrý muž?V.18. Zizhang se zeptal:— Ziwen, ministr Chu, byl třikrát povýšen do úřadu a třikrát z něj odvolán; neprojevil žádnou radost ani zlost. Když opouštěl úřad, sdělil svému nástupci své administrativní aktivity. Co si o něm myslíte?Učitel odpověděl:— Byl věrný svému úřadu.Zizhang se zeptal:— Je jeho ctnost dokonalá?Učitel odpověděl:— Nevíme. Jak by mohl být jeho úřad dokonalý?Zizhang řekl:— Cuizi zabil svého knížete, a Chen Wenzi, který měl deset vozů, opustil své bohatství a svou zemi. Když přišel do jiné země, řekl: „Zde úředníci připomínají našeho velkého prefekta Cuizi.“ A odešel. Když přišel do jiné země, řekl stejně: „Zde úředníci připomínají našeho velkého prefekta Cuizi.“ A odešel. Co si o něm myslíte?Učitel odpověděl:— Je čistý.Zizhang se zeptal:— Je jeho ctnost dokonalá?Učitel odpověděl:— Nevíme. Jak by mohl být jeho ctnost dokonalá?V.19. Ji Wenzi přemýšlel několikrát, než něco udělal. Učitel, když to uslyšel, řekl:— Dvakrát, to je dost!V.20. Učitel řekl:— Ning Wuzu, když byla země dobře řízena, byl moudrý; když byla země špatně řízena, byl hloupý. Jeho moudrost může být napodobena; jeho hloupost není napodobitelná.V.21. Učitel, když byl v knížectví Chen, řekl:— Vrátím se, vrátím se! Moje mladí žáci v mojí zemi mají vysoké ideály, nedbají na běžné věci a jsou velmi rozlišní, ale neví, jak tyto dobré vlastnosti řídit.V.22. Učitel řekl:— Boyi a Shuqi nezapomínali na staré chyby lidí; proto měli málo nepřátel.V.23. Učitel řekl:— Kdo by ještě chválil spravedlnost Weisheng Gao? Někdo mu požádal o ocet, a on požádal svého souseda, aby mu dal.V.24. Učitel řekl:— Používat zdvořilé řeči, mít zdvořilý vzhled, být příliš pokorný – to by Zuo Qiuming zahanbil; já bych se toho také zahanbil. Skrývat nenávist a přát se lidem – to by Zuo Qiuming zahanbil; já bych se toho také zahanbil.V.25. Učitel řekl Yan Yuanovi a Ziluovi, kteří stáli u něj:— Proč byste mi neřekli, co si přejete?Zilu řekl:— Chtěl bych sdílet s přáteli své vozy, koně, lehké kožešiny a, pokud by je zničili, nebyl bych naštvaný.Yan Yuan řekl:— Chtěl bych nechválit své dobré vlastnosti a nevyžadovat si za své služby.Zilu řekl:— Chtěl bych slyšet, co si přejete vy, učiteli.Učitel řekl:— Starat se o staré, věřit přátelům a milovat mladé.V.26. Učitel řekl:— Už to je! Neviděl jsem nikoho, kdo by viděl svou chybu a obvinil by se sám.V.27. Učitel řekl:— Ve vesnici deseti rodin je určitě někdo věrný a důvěryhodný jako já, ale nikdo se neuchází jako já.
