Kapitola 45 z Lao-c’iho

大dà成chéng若ruò缺quē，其qí用yòng不bù弊bì。
大dà盈yíng若ruò冲chōng，其qí用yòng不bù穷qióng。
大dà直zhí若ruò屈qū，大dà巧qiǎo若ruò拙zhuō，大dà辩biàn若ruò讷nè。
躁zào胜shèng寒hán，静jìng胜shèng热rè，清qīng静jìng以yǐ为wéi天tiān下xià正zhèng。
 

Dokonalost se rychle zničí, plnost se rychle vyčerpá, protože člověk se chlubí svou dokonalostí a plností a neví, jak je udržovat pomocí 道 Dào. Aby udržel svou dokonalost, musí se zdát nedokonalý; aby udržel svou plnost (plnost své ctnosti nebo bohatství), musí se zdát prázdný.

Vládce, který má dokonalost 道 Dào a Ctnosti, utlumí svou slávu a skrývá pochvaly, které obdrží. Vládce, který má plnost 道 Dào a Ctnosti, zdá se prázdný, to znamená, že je plný poct, ale nesnaží se pochlubit se jimi, je bohatý, ale nesnaží se žít v luxusu a plýtvání.

Tento úryvek se vztahuje k posouzení Svatého. Zde je doslovný překlad do latiny: (vir) magnopere virtus (est) veluti curvus.

Má mnoho talentů, ale nesnaží se je ukázat.

李斯 Lǐ Sī: Pohyb může zvítězit nad chladem (produkujícím teplo), ale nemůže zvítězit nad teplem (tj. produkovat chlad); klid může zvítězit nad teplem (produkujícím chlad), ale nemůže zvítězit nad chladem (chlad vzniká zastavením pohybu, tj. klidem). Každá z těchto věcí má omezený účinek. Ale když je člověk čistý, klidný, nečinný, i když nesnaží se zvítězit nad bytostmi, žádná bytost na světě nemůže nad ním zvítězit. Proto 老子 Lǎozǐ říká: Člověk čistý a klidný se stává vzorem říše.

河上公 Héshàng Gōng věřil, že slovo 胜 shèng, "vítězství", zde znamená "dosažení vrcholu". Na jaře se živoucí vzduch, teplo principu 阳 Yáng rychle šíří do horních oblastí a rostliny rostou a rostou. Když toto teplo dosáhne vrcholu, následuje chlad a pak usychají a umírají. 老子 Lǎozǐ učí, aby se vzdali síle a pohybu, které vedou ke smrti.

V zimě rostliny zůstávají v klidu na dně 黄泉 Huángquán (tj. v nečinnosti smrti); když tento klid dosáhne vrcholu, následuje teplo (jaro následuje za zimou). Teplo je zdrojem života. Proto je třeba zůstat v absolutním klidu.