Kapitola 48 z Lao-c’iho

为wéi学xué日rì益yì，为wéi道dào日rì损sǔn，损sǔn之zhī又yòu损sǔn之zhī，以yǐ至zhì于yú无wú为wéi。 无wú为wéi无wú不bù为wéi。 取qǔ天tiān下xià常cháng以yǐ无wú事shì，及jí其qí有yǒu事shì，不bù足zú以yǐ取qǔ天tiān下xià。

Kdo se věnuje studiu, vždy se obává, že jeho znalosti nejsou dostatečné; proto pracuje neustále, aby se zdokonalil. Kdo praktikuje 道 Dào, vždy se obává, že se nemůže zbavit svých vášní; proto se neustále snaží vykořenit své přání.

Slovo 损 sǔn znamená „snižovat své vášně a vrátit se k 无为 wúwéi“. Lidské přání jsou velmi početná. I když je každý den snižuje, nemůže je okamžitě zničit; proto musí je neustále snižovat. Nakonec se jeho přání postupně vyčerpají, a dosáhne 无为 wúwéi. Jakmile dosáhne 无为 wúwéi, je podobný 道 Dào. Vnitřně se stává svatým, venku se stává pánem celé říše.

Výraz 无事 wúshì zde znamená 无为 wúwéi, „praktikovat nečinnost“.

Kdo praktikuje 无为 wúwéi, je bez přání. Pokud je král bez přání, lidé se sami napraví. Když se lidé sami napraví, získají si přízeň celé říše. Pak mu je snadné řídit říši jako kdyby se díval do své dlaně. Vidíme, že stačí praktikovat 无为 wúwéi, aby se stal pánem říše.

Lidé říše milují klid a pohodu; nenávidí nepořádek a chaos. Podřídí se spravedlivým a lidským vládcům; opouštějí ty, kteří jsou násilní a krutí. Když král nechá všechno na pokoji, lidé žijí v klidu, a říše se mu podřizuje. Když se však věnuje činnosti, unavuje a mučí své poddané různými nařízeními, a celá říše ho opouští.

Pokud se král věnuje činnosti, má přání; pokud má přání, lidé jsou zmatení a neklidní; pokud lidé jsou zmatení a nepořádní, král ztrácí přízeň lidu. Jakmile ztratí přízeň lidu, lidé ho opouštějí a jeho příbuzní ho opouštějí. Vidíme, že tím, že se věnuje činnosti, není schopen ovládnout říši. 老子 Lǎozǐ má pravdu, když říká, že stačí praktikovat 无为 wúwéi, aby dobře řídil říši.

Podle 河上公 Héshàng Gōng slovo 取 qǔ zde znamená 治 zhì, „dobře řídit“.