Kapitola 57 z Lao-c’-tzu

A, H : Slovo 奇 qí zde znamená 诈 zhà, „klam, lstivost, podvod“.

E : Ve válce chceš překvapit nepřítele; proto se používají vychytralé strategie.

B : Když vládce praktikuje 无为 wúwéi, když se vyhýbá mnoha zákonům, lidé žijí v pokoji a darují mu svou náklonnost. Naopak, když se státní správa stává obtěžující, lidé se vzepnou a začnou ho nenávidět.

H : Jak vím, že pomocí 无为 wúwéi se staneš klidným vládcem 天下 tiānxià? Vím to, když vidím, že zákazy, nástroje pro zisk, umění a zákony, které všechny souvisí s odsuzovanou činností, jsou bezmocné při zajištění klidného vládnutí nad 天下 tiānxià.

Podle A slova 天下 tiānxià (v obecném významu „říše“) zde znamenají „vládce“, 君主 jūnzhǔ. Můžeme zachovat obvyklý význam tohoto výrazu a kvůli slovu 多 duō, které se v této pozici stává aktivním slovem, jej vyjádřit lokativně jako „v říši“. Nižší 多 duō znamená „mít mnoho“, ale poslední 多 duō opět bere svůj obvyklý význam „mnoho, v hojnosti“.

A : Výraz 忌讳 jìhuì znamená „zákazy, zákazy“. 刘劼夫 Liú Jiéfū: Když jsou zákazy a zákazy velmi uvolněné, lidé v 天下 tiānxià mají úplnou svobodu jednání nebo řeči. Ale když jsou zákazy velmi násobeny a přísné, mnozí lidé porušují zákony, odvážně je ignorují a ztrácejí své místo; proto lidé stále více chudnou.

E : Když lidé upřímně plní své povinnosti bez honby za maličkostmi, i když by měli mnoho 利器 lìqì, nepoužili by je.

Tamže. Výraz 多利器 duō lìqì „když mají mnoho nástrojů pro zisk“ znamená „když se horlivě snaží o zisk“. 苏子由 Sū Zǐyóu vysvětluje slova 利器 lìqì jako 权谋 quánmóu „plány, strategie“. 老子 Lǎozǐ chce, aby vládce udržel lid v neznalosti a bez přání, aby je vrátil k jejich původní jednoduchosti a čistotě; pokud naopak lidé jsou obratní v plánování a strategiích pro získání zisku a uspokojení své chamtivosti, říše upadne do nepořádku.

Většina vydání obsahuje 人 rén, „lidé“. E čte 民 mín „lid“. Když je lid skutečně čistý a jednoduchý, nikdo nemusí vynikat nadměrnou obratností. Ale když lid projevuje mnoho obratnosti a dovedností v umění, objevuje se spousta podivných a zbytečných věcí, které se pro 天下 tiānxià stávají nástroji nepořádku a rozbroje.

E vysvětluje přídavné jméno 奇 qí (v obecném významu „vzácný, neobvyklý“) jako 邪恶 xié'è, výraz, kterému se v slovníku 康熙 Kāngxī přisuzuje význam „podivný, podivný“. E přidává slova 无益 wúyì „zbytečný“, aby lépe charakterizoval výsledky druhu obratnosti, kterou hledal lid, o kterém mluví 老子 Lǎozǐ.

Slovo 滋 zī znamená „vznikat, narůstat“.

E : V dobách míru se zákony a předpisy snižují; v dobách nepořádku se množí. Pokud vládce používá příliš přísné zákony k udržení podřízených, ti je obcházejí pomocí lsti a obratnosti a posmívají se vládci; pak se zrádci zvyšují a zloději se množí den od dne. Čtyři druhy neštěstí, které jsme právě uvedli, pocházejí z toho, že král se věnuje činnosti. Takové aktivity způsobují nepořádek v 天下 tiānxià. Vidíme tak, že aby se stal vládcem 天下 tiānxià, musí nutně dodržovat 无为 wúwéi.

E : Svatý (tento výraz označuje dokonalého vládce) praktikuje 无为 wúwéi; učí bez slov (tzn. příkladem): proto lidé žijí v harmonii a sami se vylepšují.

E : Když svatý miluje klid, lidé také dodržují 无为 wúwéi. Dodržováním 无为 wúwéi se sami napravují.

E : Pokud král je velmi zaměstnaný (například pokud nařídí veřejné práce, podniká vojenské výpravy), lidé jsou nuceni opustit své soukromé práce, opustit svůj stav, povolání; jak by neměli chudnout? Proto když král se neangažuje v žádné činnosti, lidé sami bohatnou.

K : Pokud král má přání, lidé se pokusí je splnit, a objeví se lži a pokrytectví. Proto když král nemá žádná přání, lidé sami se vracejí k jednoduchosti.

A : Pokud král je neustále bez přání, pokud odstraní luxus a bohatství, lidé budou jeho příkladu napodobovat a sami se vrátí k jednoduchosti.